Obec Otovice děkuje všem dárcům, dobrovolníkům, koordinátorům, hasičům, starostům (sousedním, okolním, přes Božanov, Martínkovice, Choustníkovo Hradiště až po Prahu), panu hejtmanovi a všem, které neumí vyjmenovat, za pomoc při odstraňování následků povodně.
Nejvyšší správní soud zrušil rozhodnutí Krajského soudu, zrušil rozhodnutí Krajského úřadu a konstatoval, že Městský úřad v Broumově pochybil v procesu udělování výjimek z místní úpravy provozu na pozemních komunikacích.
Rozsudek NSS - odkaz na stránky NSS
V rozsudku jsou uvedeny argumenty, které se dají pochopit selským rozumem, které ale nechápe, nebo nechce chápat, úředník.
Pokud vynecháme tuto konkrétní kauzu, některé závěry soudu jsou velmi důležité i pro další malé obce. Není totiž možné, aby úředník, který svým rozhodnutím může zasáhnou do práv občanů celé obce, záměrně bránil obci v účastenství v řízení. V kauze Otovice to bylo i za podpory krajského úředníka (odborně zakamuflováno pod pojem "metodická pomoc Krajského úřadu").
Je povinností správních orgánů po celou dobu správního řízení ověřovat okruh účastníků řízení a jednat jako s účastníkem s tím, komu toto postavení svědčí (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 4. 2004, č. j. 6 A 31/2001 - 91, č. 683/2005 Sb., nebo např. také pozdější rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 2. 2011, č. j. 5 As 24/2010 - 97).
Podle § 77 odst. 7 zákona o provozu na pozemních komunikacích výjimku z místní a přechodné úpravy provozu na pozemních komunikacích povoluje na žádost správní orgán, který úpravu stanovil. Dotčeným orgánem v řízení je policie. Výjimku lze povolit, prokáže-li žadatel vážný zájem na jejím povolení a nedojde-li k ohrožení bezpečnosti nebo plynulosti silničního provozu. Na udělení výjimky není právní nárok. Z místní a přechodné úpravy, kterou je stanovena nejvyšší dovolená rychlost, nelze výjimku povolit.
Jak vlastnické právo obce, tak právo na územní samosprávu, z nějž pro obec vyplývá právo a povinnost pečovat o zájmy a potřeby svých občanů, dle Nejvyššího správního soudu jsou právě takovými hmotnými právy, jejichž výkon může být rozhodnutím o výjimce z místní úpravy provozu na pozemních komunikacích bezprostředně dotčen.
Dotčeno může být i právo obce coby samosprávného společenství občanů vymezeného území, které má právo spravovat své záležitosti (čl. 100 Ústavy České republiky). Byť obec není dobrovolným ani jednolitým sdružením občanů hájících jeden společný zájem, podle § 2 odst. 2 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení) platí, že obec pečuje o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů a při plnění svých úkolů chrání též veřejný zájem. Uložením povinnosti obcím pečovat o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů je sledována vlastní podstata samosprávného poslání obcí jakožto veřejnoprávních korporací (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 4. 2017, č. j. 7 As 201/2016 - 36). Jde tedy o promítnutí ústavního práva na samosprávu (čl. 99 a násl. Ústavy České republiky). Je proto přirozené, že se obec hodlá bránit záměru, který může zasáhnout do práv jejích občanů (obdobně srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 7. 2018, č. j. 8 As 264/2017 - 174).
Návštěvnost:
ONLINE:1
DNES:165
TÝDEN:165
CELKEM:1004956